S návratem legionářů do nové vlasti, s právním zakotvením „legionářů“ v čsl. právním řádu a se založením Československé obce legionářské vznikaly současně i Místní jednoty ČsOL. Na území okresu Ústí nad Orlicí (v hranicích jak je známe dnes) byla jako jedna z prvních založena dne 31. 1. 1921 Místní jednota Heřmanice-Výprachtice (po změně stanov a sídla od r. 1923 Místní jednota Lanškroun). Téhož roku vznikly Místní jednoty v Ústí nad Orlicí, Vysokém Mýtě, Lanškrouně a Žamberku. Poté následovala roku 1922 Místní jednota Česká Třebová a r. 1923 Místní jednota Čermná.
Ústečtí legionáři se aktivně účastnili veřejného i politického života ve městě. Z jejich schůze v hospodě "U anděla" v prosinci 1921 vzešel podnět ke stavbě důstojného památníku padlým občanům města. V únoru 1922 tak stáli u počátku vzniku Komitétu pro realizaci stavby Památníku odboje - budoucího bubnujícího legionáře. 18. března 1922 uspořádali v Ústí nad Orlicí Josefskou zábavu a výtěžek z ní věnovali české menšinové škole v Hylvátech. Spolu s představiteli města Ústí nad Orlicí a ústeckých politických stran se zapojili do místních příprav ke slavnostnímu pohřbu ústeckého legionáře Antonína Ježka (spolu s 43 legionářskými mučedníky pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze dne 24. 4. 1921). Od roku 1921 začali v Ústí nad Orlicí zpočátku jen drobnými slavnostmi připomínat výročí bitev u Zborova, Bachmače, Terronu, Doss Alta a na Sibiři a jejich význam pro vznik ČSR. V srpnu 1923 jim byla obrovskou podporou a impulsem do další činnosti návštěva pplk. ruských legií Rudolfa Medka u příležitosti položení základního kamene k Památníku odboje (12. 8. 1923). Po reorganizaci a zrušení stávajících Jednot založili ústečtí legionáři dne 29. února 1924 Místní jednotu Československé obce legionářské pro Ústí nad Orlicí a okolí. Prvním předsedou Jednoty se stal Stanislav Martinec a jednatelem Vladislav Hulla.
Na počátku třicátých let dvacátého století byla po vzoru ostatních míst republiky i v Ústí nad Orlicí v prvním patře budovy radnice jako součást vlastivědného muzea zřízena trvalá expozice odboje a čs. legií. Shromažďovala stejnokroje, výstrojní doplňky, zbraně, medaile, prapory, velké množství fotografií, deníky a další osobní památky ústeckých legionářů. Slavnostně byla otevřena v neděli 15. května 1932. Návštěvníky seznamovala s historií legií, s jejich bojovým vystoupením za první světové války a s odkazem pro budoucí generace.
Po okupaci zbytku republiky nacistickým Německem (15. 3. 1939) byla ČsOL rozpuštěna. 25. srpna 1939 gestapo zapečetilo v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí expozici čs. legií s vysvětlením, že sbírka pobuřuje. Současně provedlo domovní prohlídky v bytech předních ústeckých legionářských činovníků – předsedy bratra Martince a bratra Křečka, oba zatklo a odvezlo k výslechům. Zatčeni byli i funkcionáři okolních legionářských obcí. 12. října 1939 gestapo sbírkové předměty zabavilo a přepravilo nákladním autem bývalé čsl. armády do svého sídla v Pardubicích. Při tom došlo k rozbití sádrového modelu Mařatkova Památníku odboje. Následně byli ústečtí legionáři vyzváni k odevzdání svých uniforem a výstrojních součástí. Dne 6. prosince 1939 nařídily říšské orgány odstranění Památníku odboje. Již příští den se z postaveného lešení započalo s bouráním. Byl tak učiněn první pokus o vymazání legionářů z paměti národa.
O poválečnou obnovu ústecké legionářské obce se zasloužili příslušníci druhého odboje. Z ustavující schůze U Malinů r. 1946 vzešel výbor obce ve složení bratr Lipský – předseda obce, bratr Kubáň – jednatel obce, počátkem roku 1948 doplnil výbor bratr Křístek. Další činnost obce byla poznamenána únorovým komunistickým pučem 1948. V květnu téhož roku byla republiková ČsOL bez vědomí a souhlasu členů násilně rozpuštěna a nahrazena Svazem bojovníků za svobodu pod vedením KSČ. Ústecká organizace ukončila svoji činnost koncem roku 1948. Na dlouhých 48 let se tak uzavřela jedna z etap historie československých legií v našem regionu. Začal druhý pokus o odstranění veškerých stop po legionářích z dějin. Ke změně tohoto neblahého stavu mohlo dojít až po listopadu 1989.
Současná znovu obnovená ČsOL Jednota Ústí nad Orlicí byla založena ustavující schůzí dne 26. dubna 1996, symbolicky opět U Malinů v Ústí nad Orlicí. Jejím předsedou se stal bratr plk. Vasil Timkovič (veterán 2. světové války), u zrodu obce stál opět bratr kpt. Rudolf Křístek spolu s bratrem plk. Karlem Škarkou (oba veteráni 2. světové války). V roce 2003 byl do funkce předsedy zvolen bratr pplk. Zdeněk Pavlík, který tuto funkci zastává doposud, bratr plk. Timkovič se stal čestným předsedou obce.
Vladimír Pohorský